Paganiniho smlouva
Je vlahá červnová noc. Šedomodrou hladinu brázdí opuštěná loď. Všimne si jí starý rybář, vystoupí na palubu a člun prozkoumá. V kajutě sedí dívka, v dlouhých černých vlasech má vetknutou sponku s bílou holubicí — symbolem míru. Je mrtvá.
„Utopila se, Joono,“ prohlásí patolog.
„Utopila?“
Lékař přikývne a cukne koutky úst. „Utopila se na palubě plovoucí lodi.“
„Pravděpodobně ji někdo vytáhl z moře.“
...
Je vlahá červnová noc. Šedomodrou hladinu brázdí opuštěná loď. Všimne si jí starý rybář, vystoupí na palubu a člun prozkoumá. V kajutě sedí dívka, v dlouhých černých vlasech má vetknutou sponku s bílou holubicí — symbolem míru. Je mrtvá.
„Utopila se, Joono,“ prohlásí patolog.
„Utopila?“
Lékař přikývne a cukne koutky úst. „Utopila se na palubě plovoucí lodi.“
„Pravděpodobně ji někdo vytáhl z moře.“
...